Za oknem se míhají tisíce kilometrů lesů, čas od času se vynoří některé z měst. Tak vypadá cesta na konec světa, nebo alespoň na konec Ruska, vlakem Transsibiřské magistrály. Ale ve Vladivostoku nic nekončí. Vyrazit můžete až do čínského Pekingu. Cestování na této legendární železniční trati je dokonalým zážitkem a není divu, že láká stále více nadšenců. A nejen dobrodruhů, v luxusních vozech totiž zažijí přepych i ti nejzhýčkanější cestovatelé.

Důležité je ale plánovat. Navzdory všem těm romantickým obrázkům, které si spojujeme s Transsibiřskou magistrálou, není to úplně jednoduchý výlet, při němž stačí jen naskočit do vlaku a jet. Potřebujete si promyslet trasu, zajistit si potřebná víza a koupit si jízdenky. Cesta z Moskvy do Vladivostoku vyžaduje jen ruská víza, pokud ale chcete dorazit až do Pekingu, musíte si vyřídit i čínská. Chcete-li jet přes Ulanbátar, mongolská víza od loňska již nepotřebujete.

Promyslete si celou cestu

Pokud máte v plánu jet bez zastávky, ještě jednou si to promyslete. Stojí za to si někde po cestě rezervovat ubytování a vidět trochu více než utíkající krajinu za okny. V létě se vyplatí zastavit u populárního jezera Bajkal, kde si můžete zamluvit nocleh v některém penzionu. V zimě bývají některé hotely po cestě zavřené – jak bylo řečeno, je potřeba plánovat.

Než vyrazíte, oprašte si pár ruských slovíček, případně se nabiflujte pár základních frází. Anebo si alespoň prostudujte azbuku. A také si prostudujte ruské časové zóny. Vlakové jízdenky v Rusku zahrnují čas odjezdu podle moskevského času – navzdory tomu, že jste na druhém konci Ruska, kde je čas o pět hodin jiný. Vyplatí se proto nastavit si na mobilu dvoje hodiny – jedny s časem v místě, kde právě jste, druhé pak s tím moskevským.

Jestliže si s sebou nechcete vzít půl domácnosti a vystačíte si s pár věcmi, sbalte je do ruksaku. Alespoň budete mít volné ruce na ukazování jízdenek a pasu. Pokud potřebujete kufr na kolečkách, volte raději nějaký subtilnější, chodbičky ve vlaku nejsou nějak zvlášť široké.

Co si vzít s sebou?

A co si rozhodně zabalit? Třeba „vlakovou uniformu“: ideálně nějaký lehký, pohodlný oděv, ve kterém si můžete schrupnout, ale aby nevypadal nijak zvlášť ošuntěle, abyste nevyvolávali údiv v jídelním vozu. Ať už je jakákoli sezona, ruské vlakové vagóny jsou vždy vyhřáté – občas v nich bývá dokonce až dusno. Hodí se tak obléci ležérní kalhoty a bavlněné triko. Nezapomeňte si přibalit ani pantofle nebo bačkory – věřte nám, to poslední, co byste chtěli, je vejít na toaletu ve frekventované třetí třídě jen v ponožkách…

Jakmile zamíříte ven z vlaku, pamatujte na vrstevní oblečení. Kromě triček, džínů a spodního prádla se hodí mikina, svetřík, tlusté ponožky. Dokonce i v létě, obzvláště večery bývají v těchto končinách poměrně mrazivé. Pokud nás poslechnete a zamíříte k jezeru Bajkal, určitě oceníte i repelent proti hmyzu a síťku na hlavu. Vážně.

Obuv volte rozvážně. Pohodlné, prošlápnuté turistické boty vám umožní užít si prohlídku měst i výpravy do přírody. Odolejte pokušení zvolit lehčí obuv, jen abyste uspořili trochu kil na váze vašeho zavazadla. Mimo Moskvu nepotřebujete žádný extra oděv – je tu více „normálních“ barů, kde se na cestovatele s baťůžkem a v džínách nedívají úkosem.

V zimě přihoďte do báglu fleecovou bundu, kabát a lyžařskou bundu, přidejte také teplou vrstvu pod džíny či kalhoty. Sibiřská zima bývá ve svých extrémech až bolestivá, nezapomeňte ani teplou čepici a rukavice. Možná se vyplatí investovat do lyžařských rukavic, které vás ochrání i při silných mrazech okolo třiceti pod nulou.

Jak je to s jídlem a pitím?

Na palubě vlaku Transsibiřské magistrály najdete samovar, v němž je k dispozici horká pitná voda. Nikde ve vlaku není možné chladit potraviny, proto si zabalte spíše takové polotovary, k jejichž přípravě potřebujete horkou vodu: tedy instantní nudle, sáčky s ovesnou kaší či polévkou, čajové pytlíky nebo kávu. Cokoliv, co se může zkazit, snězte hned v několika prvních hodinách cesty.

Určitě oceníte vlastní nádobu na pití, ideálně pohárek s dobře těsnícím víčkem. Můžete si půjčit nebo koupit hrnky také na palubě, ale ty nemají víčka. Pak může být poměrně obtížné udržet v nich jejich obsah…

Nesnažte se nacpat svůj ruksak jídlem na celou cestu. Budete mít spoustu možností, jak si po cestě proviant doplnit – dokonce i tehdy, pokud hodláte dvoutýdenní trip Moskva-Peking zvládnout na jediný zátah. Ve stanicích bývají na nástupištích stánky s různými pochutinami, případně si můžete skočit nakoupit dovnitř nádraží. Ale samozřejmě – než vystoupíte, dobře si zkontrolujte jízdní řád nebo se na čas odjezdu zeptejte průvodčího, abyste po návratu na nástupiště jen nekoukali na zadní světla vlaku.

Co si přibalit, abyste se po cestě zabavili? Přece jen koukat patnáct hodin z okna vlaku na březové háje může být o nervy. Proto si vezměte „spací balíček“ zahrnující špunty do uší a krytku na oči. Hodí se také sluchátka do uší, abyste přehlušili hudební vkus ruských spolucestujících, čtečka elektronických knih (pořádně zásobenou knihami) či přenosná nabíječka. A rozhodně se hodí také náhradní role toaleťáku, byť ho nemusíte využít, nebo notes, do něhož můžete přepsat pár ruských slovíček, když si nebudete troufat je v komunikaci s personálem vlaku vyslovit. 

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Napište nám, třeba příští článek bude ten váš.